|
|
Nový regionalismus v praxi : strategické partnerství mezi Evropskou unií a MERCOSUR
Fanturová, Anna ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou vztahy mezi Evropskou unií a Mercosur, které jsou od roku 1995 zaměřené na uzavření interregionální asociační dohody. Práce je zpracovaná jako jedinečná případová studie, přičemž zkoumaný případ je definován jako "strategické partnerství mezi EU a Mercosur v kontextu nového regionalismu". Práce sestává ze třech hlavních kapitol. První kapitola nejprve vysvětluje fenomény nový regionalismus a interregionalismus a pojednává o dvou teoretických přístupech k regionální integraci - neofunkcionalistickém a intergovernmentálním. Předmětem druhé kapitoly je charakteristika Mercosur a analýza vztahů mezi EU a Mercosur od roku 1991 do současnosti. Ve třetí kapitole práce analyzuje jednotlivé pilíře budoucí asociační dohody a snaží se odpovědět na otázku, jaké efekty očekávají EU a Mercosur od uzavření interregionální asociační dohody a jaké jsou hlavní překážky bránící úspěšnému ukončení vyjednávání. Zvláštní pozornost je věnována obchodní kapitole asociační dohody, konkrétně obchodu s agrární produkcí.
|
|
|
Lidskoprávní dialog mezi regionálními organizacemi: případová studie EU-ASEAN
Boháčová, Zuzana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o lidskoprávním dialogu mezi Evropskou unií a Sdružením národů jihovýchodní Asie. Přibližuje tento dialog v kontextu interregionálních vztahů a snaží se odpovědět na otázku, zdali je odlišný koncept členství v těchto regionálních organizacích překážkou ve vzájemném lidskoprávním dialogu. Zatímco pro Evropskou unii jsou hodnoty lidských práv a demokracie nezbytnou podmínkou pro členství v této organizaci a zároveň jsou součástí její identity, ASEAN žádné takové podmínky svým členům neukládá. Rozdíl mezi organizacemi je i v pojetí národní suverenity nebo přístupu k tomu jak své členy socializovat. Na konkrétních příkladech Východního Timoru a Myanmaru tak práce ukazuje rozdílné reakce organizací na porušování lidských práv v těchto zemích. Dále i pomocí rozboru společných dokumentů z ministerských zasedání ASEAN-EU práce rekapituluje průběh lidskoprávního dialogu mezi organizacemi od 90. let do dneška a ukazuje neshody, ke kterým během něj docházelo. V závěru tak práce dochází k názoru, že lidskoprávní dialog ve sledovaném období skutečně výrazně nepostoupil i z důvodu podstatně odlišného konceptu členství v daných organizacích.
|
|
|
Nový regionalismus v praxi : strategické partnerství mezi Evropskou unií a MERCOSUR
Fanturová, Anna ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou vztahy mezi Evropskou unií a Mercosur, které jsou od roku 1995 zaměřené na uzavření interregionální asociační dohody. Práce je zpracovaná jako jedinečná případová studie, přičemž zkoumaný případ je definován jako "strategické partnerství mezi EU a Mercosur v kontextu nového regionalismu". Práce sestává ze třech hlavních kapitol. První kapitola nejprve vysvětluje fenomény nový regionalismus a interregionalismus a pojednává o dvou teoretických přístupech k regionální integraci - neofunkcionalistickém a intergovernmentálním. Předmětem druhé kapitoly je charakteristika Mercosur a analýza vztahů mezi EU a Mercosur od roku 1991 do současnosti. Ve třetí kapitole práce analyzuje jednotlivé pilíře budoucí asociační dohody a snaží se odpovědět na otázku, jaké efekty očekávají EU a Mercosur od uzavření interregionální asociační dohody a jaké jsou hlavní překážky bránící úspěšnému ukončení vyjednávání. Zvláštní pozornost je věnována obchodní kapitole asociační dohody, konkrétně obchodu s agrární produkcí.
|
|
|
Role ASEM v euroasijských vztazích
Beroun, Vladimír ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Maitah, Mansoor (oponent) ; Handl, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je zhodnotit roli Asijsko-evropského setkání (ASEM) a jeho politického, ekonomického a sociálně-kulturního pilíře jako politického procesu v interregionálním (vícestupňovém) vládnutí v euroasijských vztazích. Provedli jsme tak jedinečnou případovou studii, která je založena na kvalitativně-interpretativním holistickém výkladu za využití postpozitivistické perspektivy a diskurzivní analýzy. Vzhledem k přechodovému a multidimenzionálnímu charakteru interregionalismu jako politického procesu jsme za základní teoretický přístup pojali (neo)realistické vyvažování s prvky (neo)liberalistického multilateralismu a sociálního konstruktivismu. Na základě této konstrukce docházíme v rámci našeho zkoumání k závěrům, že (1) ASEM jako interregionální rámec je příliš flexibilní (ve smyslu témat a vytváření agendy) a příliš inkluzivní (z hlediska rozšiřování). (2) Vzhledem k neschopnosti ASEM aktivně reagovat na různé výzvy a řádně implementovat skrze rozličné nástroje své politiky, nelze tento formát euroasijského interregionalismu považovat za plnohodnotný příspěvek do globálního či vícestupňového vládnutí. (3) Proto také interregionalismus v procesu ASEM nebude mít za následek vytvoření zmíněného "euroasijského století", a to i přes nespornou potřebu identifikovat takové nadstátní politické režimy, které budou efektivně podporovat rovnováhu ve vztazích mezi Evropou, Asií a Amerikou. (4) Interregionalismus jako politický přístup tak nelze redukovat pouze na volné a neformální interakce národních států či regionů, neboť současné výzvy v mezinárodních vztazích vyžadují organizovanější a výsledkově orientovaný rámec spolupráce. (5) Zároveň rovněž platí, že stávající bilaterální vztahy ve spolupráci mezi jednotlivými asijskými a evropskými státy budou nadále určující efektivnější formou řešení problémů a výzev mezi státy.
|
|
|
Interregionalismus ve vnějších vztazích Evropské unie
Ambler, Michal ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Musiyenko, Svitlana (oponent)
Evropská unie je významným aktérem v procesech tzv. "nového regionalismu". Jedním z nich je interregionalismus, neboli navazování vztahů na úrovni dvou či více integračních seskupení. Jaký je ale význam takových vazeb a ekonomický potenciál vyjednávaných dohod pro EU? Práce využívá dosavadní teoretické poznatky z dané oblasti a analýzu ekonomických vazeb s třemi hlavními interregionálními partnery, aby v první kapitole objasnila jejich pozici ve vnějších vztazích EU a v kapitole druhé zhodnotila aktuální stav jednání spolu s perspektivami, které tato spolupráce nabízí.
|
|
|
Problematika Myanmaru ve vztazích EU a ASEAN
Slavíková, Kamila ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Interregionalismus je dosud málo prozkoumaným fenoménem,není interpretace, o níž by panovala shoda. Mezi mnohými funkcemi přisuzovanými interregionálnímu dialogu konstruktivisté vyzdvihují formování kolektivních identit stran tohoto dialogu. Tato práce se snaží prozkoumat možnosti aplikace konstruktivistického přístupu k interregionalismu na lidsko-právní dialog EU - ASEAN. Lidsko-právní problematika je v této práci zastoupena příkladem problematiky Myanmaru.
|
|
|
Interregionalismus ve světové ekonomice se zaměřením na dohody EU
Šálený, Václav ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá interregionalismem, který se systematicky rozvíjí ve světové ekonomice od 90. let 20. století. Hlavním zaměřením této práce jsou interregionální dohody Evropské unie se Sdružením národů jihovýchodní Asie, Společným trhem jihu a Radou pro spolupráci v Perském zálivu. Cílem práce je analyzovat tyto interregionální dialogy z hlediska jejich vývoje, institucionalizace a ekonomických dopadů potencionálních zón volného obchodu. První kapitola se zabývá interregionalismem v teorii a jeho funkcemi ve světové ekonomice. Druhá kapitola pojednává o interregionalismu v praxi na příkladu jediné uzavřené komplexní interregionální dohody. Závěrečná kapitola se věnuje zmíněným interregionálním dohodám EU.
|
|
|
Role Evropské unie v Latinské Americe: změna po riodejaneirském summitu?
Bakule, Martin ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Kašpar, Václav (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
Disertační práce "Role Evropské unie v Latinské Americe: změna po riodejaneirském summitu?" zkoumá proměny pozice Evropské unie (EU) po summitu v Rio de Janeiru (1999), který měl být mezníkem ve vývoji evropsko-latinskoamerických vztahů. Hlavním cílem práce je identifikovat a prozkoumat pozici EU a její trendy, které jsou důsledkem nejen ekonomických vazeb, ale také aktivit institucí EU. Zvláštní pozornost je věnována faktorům asymetričnosti vztahů EU -- Latinská Amerika a meziregionální strategii EU vůči Latinské Americe. Práce je členěna do pěti kapitol. V první definuje autor základní pojmy, rozebírá teoretická východiska a vyvíjí metodiku "atlantického trojúhelníku", která zkoumanou tématiku zasazuje do oblasti meziregionálních vztahů a jež je původním příspěvkem autora práce. Druhá kapitola zkoumá EU a Latinskou Ameriku jako subjekty meziregionálních vztahů. U subkapitoly o latinskoamerickém regionu je pozornost věnována sociálně ekonomickým specifikům, orientaci rozvojové strategie a jejím dopadům a regionální integraci, zatímco subkapitola o evropském regionu se soustředí na meziregionální strategii EU, její konstrukci a vývoj a rovněž na multidimensionální povahu vnějších vztahů EU a dynamiku jednotlivých oblastí (obchodní oblast, politický dialog a rozvojová spolupráce). Kapitola třetí zkoumá vnější faktory, které meziregionální vztahy EU a Latinské Ameriky ovlivňují. Podle metodiky "atlantického trojúhelníku" je vliv USA (angloamerického regionu) zkoumán odděleně od ostatních globálních vlivů. Čtvrtá kapitola kvantifikuje ekonomické vazby latinskoamerického regionu (obchod, investice, migrace a rozvojová pomoc). Pátá kapitola zkoumá institucionalizované vazby v rámci "atlantického trojúhelníku", klasifikuje vazby latinskoamerického regionu (smlouvy, fóra), hodnotí roli summitů EU -- Latinské Amerika a Karibik, srovnává přístupy USA a EU v oblasti politicko-bezpečnostní, obchodní a rozvojové a hodnotí dopady vlivu EU na institucionální konfiguraci Latinské Ameriky (subregionální integrační seskupení). Práce dospěla k následujícím hlavním zjištěním, které jsou shrnuty v závěru práce. Nerovné postavení Latinské Ameriky ve vztazích s EU je možné vysvětlovat rozvojovými charakteristikami regionu a jeho politickou fragmentací, která, i přes integrační snahy z 90. let, v posledních letech zesiluje. Obojí se projevuje ve slabé koordinační schopnosti zdejších zemí na subregionální úrovni při neexistenci efektivních mechanismů na úrovni regionu. Meziregionální strategie EU, která si klade za cíl vybudovat strategické partnerství, nenaplnila latinskoamerická očekávání. Ačkoliv se situace v obou regionech zásadně změnila o vzniku této strategie, koncept strategie zůstal stejný, což se odráží ve stagnaci vzájemných vztahů. EU neukazuje vůli naplňovat vlastní neaktuální koncept strategie, který se ukázal jako příliš ambiciózní. Bilance vyjednávací aktivity EU a USA v oblasti dohod o volném obchodu vyznívá pro EU nepříznivě, především proto, že nebyla schopna uzavřít jednání o asociačních dohodách (hlavní nástroj naplňování partnerství) se svými hlavními obchodními partnery (seskupení MERCOSUR). Trendy ve vývoji pozice EU na latinskoamerickém trhu jsou dlouhodobě nepříznivé ve prospěch USA a asijských zemí a meziregionální strategie EU nebyla schopna na tuto situaci reagovat. Nicméně EU stále hraje poměrně významnou úlohu v latinskoamerických úvahách o diversifikaci vnějších vazeb a omezení vlivu USA, zejména v obchodní a rozvojové oblasti. Meziregionální vztahy s EU vykazují institucionálně vyvažovací tendence. EU také hraje roli "vnějšího sjednocovatele" subregionálních seskupení v Latinské Americe, ale její vliv je omezený. Hlavním závěrem tedy je, že riodejaneirský summit nebyl počátkem užší spolupráce EU a Latinské Ameriky. Na oslabující ekonomické vazby nebyla EU schopna zareagovat efektivní strategií, proto je možné konstatovat, že role EU v Latinské Americe oslabuje.
|
|
|
EU a ASEAN - problémy a perspektivy interregionální integrace
Svoboda, Jan ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Krč, Jakub (oponent)
Cílem této práce je přiblížit možné přínosy a úskalí regionální spolupráce přesahující hranice regionu, a to na příkladě interregionálních vztahů mezi Evropskou unií (European Union, EU) a Sdružením národů jihovýchodní Asie (Association of South East Asian Nations, ASEAN). První kapitola je věnována teoretickým aspektům transregionální a interregionální integrace. Druhá kapitola pojednává o základní charakteristice ASEAN. Třetí kapitola se zabývá vztahy mezi EU a ASEAN. V poslední kapitole se čtenář dočte o přínosech a potížích, které by doprovázeli vytvoření zóny volného obchodu EU-ASEAN.
|
host ::
RSS.